Rozvoj elektromobilů byl do nedávna bouřlivý. Automobilky se předháněly v nových typech, u silnic začaly pomalu ale jistě růst nabíjecí stanice. Jenže jako by se zastavil pokrok. Jako by zamrzl na jednom místě. Nájezdy na jedno dobití baterie se nijak výrazně neprodlužují. Cena aut neklesá ze svých nadoblačných výšin, a s rostoucím počtem vozů, vycházejí najevo stále další a další problémy.
Od rychlého vybíjení v zimním období a při svižné jízdě po neschopnost dohody automobilek na stejném typu nabíjecích systémů. Přibývání míst se zákazem parkování. A tak dále, a tak dále.
To všechno ale mohou být porodními bolestmi nového druhu pohonu. Jenže se tu objevil jiný problém. Odhadovaná doba, kdy se měly začít vyrábět nové typy akumulátorů, se prodloužila a to ne pro problémy s jejich výrobou, ale pro problémy, které nastaly s jejich vývojem. Nebudou tedy za dva roky, nebudou asi ani za pět let. To znamená, že auta na elektrický pohon, budou napájena pořád z těch těžkých a extrémně drahých akumulátorů, které mají poměrně krátkou životnost, a navíc tu životnost nejde prodloužit nějakým levným způsobem. Dosluhující akumulátor je nutno vyměnit za nový, jehož cena převyšuje cenu zbytku automobilu. Jinými slovy, ojetý elektroautomobil nelze prodat. Leda tak nějakému umělci, který by z nich vyráběl třeba nějaké solitéry do zahrady. Kdo by ostatně kupoval automobil, ke kterému si musí ještě dokoupit akumulátor. Bez něj je vůz tak i tak bezcenná kupa šrotu.
Předpokládám, že do doby než se vyvinou a začnou masově vyrábět nové typy akumulátorů, se budou dál vyvíjet plug in hybridní automobily. Vyvinou se rekuperační systémy, prodlouží se dojezd na samotnou baterii. A mezi tím, se najde jiný pohon automobilů. Že by měl vodík z nova šanci? Kdo ví, ale jak se zdá, elektromobilům, tak jak je známe dosud, asi zvoní hrana.