Určitě o sobě netvrdím, že jsem génius. Že vím všechno a je vyloučené, že bych někomu skočil na špek. I já se někdy nechám napálit nebo obelhat, a co se politiků týká, je jasné, že si vybírám ty, jejichž programy nejlépe odpovídají mým představám o tom, jak to tu má fungovat. Ale to, jak se chová spousta našich lidí, mě prostě znervózňuje. Nebo i přímo děsí.
Pokud někdo rozhoduje jenom sám o svých záležitostech, budiž. Mávnu nad tím rukou, pomyslím si něco o hlupákovi a budu mu to přát. Když chce někdo uškodit sám sobě, budiž mu přáno. Když si nenechá dobře poradit a nemyslí, jeho věc. Jenže v případě politiky tomu tak není. Tam sice rozhoduje zdánlivě každý jenom sám za sebe, jenomže může v konečném důsledku ovlivnit životy všech. Když se najde více stejně špatně smýšlejících lidí. Což se stává.
Děsí mě, kolik lidí si dnes třeba nechává nalhat, jak se máme špatně. A že za to může vláda. A že za předchozí vlády nebo za komunistů bylo líp. Jenže navzdory tomu, že se někomu třeba nevede nejlépe, máme stále obchody plné lidí, spousty z nás cestují, neomezujeme se na alkoholu a cigaretách, na čemž by se dalo ušetřit nejvíce, kdybychom na tom byli vážně bledě, ekonomicky jsme dohnali a předehnali i některé jiné země Evropské unie, jimž jsme za minulého režimu nesahali ani po kotníky.
Spousta lidí věří tomu, jak nás dnešní vláda týrá. Ale která politická reprezentace nás zavřela doma na hodně dlouhou dobu? Ta minulá, která se dnes tváří jako spasitelé a lidé jí to baští. A která nás tu zavřela na dlouhé desítky let a chtěla to na věčné časy a nikdy jinak? Na to se nějak zapomíná. A zapomínají na to často i ti, kdo se proti tomu dřív bouřili.
A kolik lidí věří, že se nemůžeme svobodně projevovat! A nepřipouští si, že tu byly doby, kdy by nesměli říci ani tohle. A že dnes máme to, co jsme v minulosti často neměli. Tedy jak svobodu projevu, tak i svobodu po projevu. Jak pravil vtip za komunistů. Máme prostě spoustu hlupáků, kteří věří populistům. Podívejte se na volební průzkumy. A plačte, máte-li rozum v hlavě.